|
|
Kriminalistické zkoumání ručního písma
Stehlík, Matěj ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Cílem této práce je představit kriminalistické zkoumání ručního písma jako jednu z metod kriminalistické identifikace, popsat metody a způsoby její činnosti a demonstrovat tyto metody na konkrétních příkladech. Cílem experimentální části práce je aplikovat poznatky, popsané v práci, na vlastní písmoznalecké zkoumání, provedené autorem práce, a experimentálně ověřit některé hypotézy této práce, konkrétně některé vliv některých faktorů na písmo, a zjistit, jaké nejčastější změny se objevují při snaze o úmyslné měnění vlastního rukopisu. První kapitola práce se zaměřuje na popis pojmu písmoznalectví, stručně zkoumá historii tohoto oboru, a zkoumá jeho vztahy, souvislosti a odlišnosti od ostatních příbuzných vědních oborů, zejména grafologie. Druhá kapitola analyzuje proces vzniku písařského návyku, vliv školní normy písma na tento návyk, a zkoumá některé vnější a vnitřní faktory, které na písmo působí. Ve třetí kapitole jsou popsány některé hlavní objekty zkoumání písmoznalecké expertizy, především je zde vymezen sporný a srovnávací materiál, popsán jejich vztah k trestnímu právu procesnímu, a jsou stručně rozebrány některé znaky písma, které jsou konkrétně zkoumány. Krátce se tato kapitola věnuje rovněž zkoumání podpisů, na něž se v současné době písmoznalectví soustředí především, či zkoumání úmyslně...
|
|
|
Kriminalistické zkoumání ručního písma
Stehlík, Matěj ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Cílem této práce je představit kriminalistické zkoumání ručního písma jako jednu z metod kriminalistické identifikace, popsat metody a způsoby její činnosti a demonstrovat tyto metody na konkrétních příkladech. Cílem experimentální části práce je aplikovat poznatky, popsané v práci, na vlastní písmoznalecké zkoumání, provedené autorem práce, a experimentálně ověřit některé hypotézy této práce, konkrétně některé vliv některých faktorů na písmo, a zjistit, jaké nejčastější změny se objevují při snaze o úmyslné měnění vlastního rukopisu. První kapitola práce se zaměřuje na popis pojmu písmoznalectví, stručně zkoumá historii tohoto oboru, a zkoumá jeho vztahy, souvislosti a odlišnosti od ostatních příbuzných vědních oborů, zejména grafologie. Druhá kapitola analyzuje proces vzniku písařského návyku, vliv školní normy písma na tento návyk, a zkoumá některé vnější a vnitřní faktory, které na písmo působí. Ve třetí kapitole jsou popsány některé hlavní objekty zkoumání písmoznalecké expertizy, především je zde vymezen sporný a srovnávací materiál, popsán jejich vztah k trestnímu právu procesnímu, a jsou stručně rozebrány některé znaky písma, které jsou konkrétně zkoumány. Krátce se tato kapitola věnuje rovněž zkoumání podpisů, na něž se v současné době písmoznalectví soustředí především, či zkoumání úmyslně...
|
|
|
Rekognice
Hanušová, Zuzana ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Tématem mé diplomové práce je problematika rekognice v trestním řízení. Ve své práci jsem se zabývala rekognicí z pohledu kriminalistického a trestního práva procesního. Rekognice je jedním z významných důkazních prostředků, o kterou je mnohdy opřeno celé dokazování v trestním řízení. Na první pohled se může zdát, že rekognice je nenáročným úkonem trestního řízení, ale při hlubším zkoumání této problematiky vychází najevo, že provedení rekognice v sobě ukrývá mnohá úskalí. Cílem diplomové práce je seznámení s rekognicí jako zvláštním způsobem dokazování a jejími specifiky, shrnutí poznatků získaných studiem odborných monografií a učebnic, článků v odborných časopisech a některých soudních rozhodnutí, dále nastínění vybraných otázek a poukázání na možné problémy, zejména povinnost obviněného se zúčastnit rekognice. Diplomová práce je členěna na osm kapitol, které jsou členěny do podkapitol. Po úvodních slovech následuje první kapitola, která definuje pojem rekognice, dále se zaměřuje na psychologické základy rekognice, historický vývoj rekognice jako důkazního prostředku od roku 1873 a jejího zakotvení v trestním řádu. Druhá kapitola se věnuje vztahu rekognice k jiným kriminalistickým metodám, poukazuje na některé společné rysy a významné rozdíly mezi metodami. Třetí kapitola vymezuje jednotlivé...
|
|
|
Využití biologických metod v kriminalistice
Müllerová, Nikola ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Kriminalistika je vědní obor zabývající se ochranou občanů a státu před protiprávním jednáním. K odhalování trestné činnosti využívá kriminalistika především biologických resp. genetických metod. Základním stavebním kamenem těchto metod jsou kriminalistické stopy zajišťované kriminalistickými experty na místě činu. V současnosti patří mezi nejvýznamnější kriminalistické podobory oblast forenzní genetiky. Kriminalistická genetika využívá k identifikaci osob analýzu DNA. Mezi základní cíle této diplomové práce patří popis a význam biologických, antropologických a genetických metod v kriminalistice, odlišné způsoby kriminalistické identifikace, dělení a zajišťování kriminalistických stop, charakteristika a průběh forenzní analýzy DNA a s ní související DNA profilování. Klíčová slova Kriminalistika, kriminalistické metody, kriminalistická identifikace, kriminalistická stopa, kriminalistická biologie, antropologie a genetika, informační systémy, forenzní analýza DNA, DNA profil.
|
host ::
RSS.